Jedna z výhod randění s partnerkou přibližně stejného věku (u nás na Moravě též „sténě staró babó“, obecně žena je pak „baba“ a zbytek se dohání vhodnými adjektivy, takže např. „parádni baba“ je „krásná žena“, podobně tak mužský se řekne „jakési chlap“, a například opilecký děvkař „sviňa chlap“), tedy jedna z mnoha výhod přibližné věkové rovnosti je, že si máte o čemsi společném povídat. Jste-li například oba Husákovy děti, dokážete zavzpomínat na ledasco, počínaje červenými a modrými trenýrkami v tělocviku, přes tvrdost žíněnek až po pach dezinfekce plynových masek, zatímco v případě partnera o kupříkladu dvacet let mladšího („hodně mladá baba“, popř. „jakésik kolóšek“) byste mu museli nejdříve vnutit patřičný díl seriálu Vyprávěj, dát mu u toho čichnout toho neředěného sajrajtu na koronavirus a tajemně naznačit, že večer budete mít na sobě šokující prádlo. Stalo se, že jsme během procházky došli v našem vzpomínání až k soudruhování. Zkrátka ke všem těm soudružkám učitelkám...
Deníkový blog ke kafi – osladí vám život