Řekněme, že žijete v bytovce na hezkém místě, kolem tří tuctů partají, docela se tam dá se všemi vyjít. Tedy až na jednoho nepovedeného souseda, říkejme mu třeba Putnař. Ach, tenhle Putnař, s ním to prostě nikdy moc nešlo. Týden co týden se zlil pod obraz a pak do noci vykřikoval na schodech, že tenhle barák, když už ne celý, tak minimálně jeho patro mu historicky patří a že se ještě sakra ukáže, kdo je tady carem. Všichni si pokaždé jen poťukali na čelo a žilo se klidně dál. Zhruba před osmi lety Putnař zabral sousedovi Krajíčkovi balkón. Jen tak. Jednou nebo dvakrát mu na něj prostě vlezl a když ho z něj Krajíček hned neshodil, jen slušně protestoval, tak ho zabral a jednoduše a sprostě propojil se svým balkónem. Prý mu patřil odedávna, vždycky měl vlastně dvojbalkon, a Krajíček měl ten balkon neoprávněně v užívání a vůbec kdesi cosi a na co je vlastně fašistovi balkon. Sousedé byli tehdy hodně naštvaní a Putnařovi to měli za zlé. Jenomže časem se na to tak nějak zapomnělo. Jen ...
Deníkový blog ke kafi – osladí vám život