Bloumal jsem kolem regálů a vybíral mezi bílým, modrým a zeleným, mezi dvojvrstvým a třívrstvým, mezi jumbo a de luxe plus, hledaje nějaký ten velejemný. Vybíral jsem a přebíral, až mi padl do oka a následně i do košíku nóbl model deluxe-cashmere-peach-comfort-new-design. Což byl toaleťáček fajnový tak, že po jeho kašmírovém pohlazení s embosovaným logem vaše zadnice zavrní blahem a zázračně se rozvoní po broskvích. Nebo to tak alespoň podle obalu vypadalo.
Vzal jsem jich balík bratru za dvě stovky. Vzal jsem úmyslně ten nejdražší a nejjemnější, protože už posledně jsem byl pochválen, že mám doma hlaďoulinký toaletní papírek. No a já si pochval cením, pamatuji si je, a jako dobře vycvičený pejsek dělám pak ten pochválený kousek zas a znova. A tak se mi teď v koupelně vyzývavě nakrucují v držáčku kašmír a broskev.
Psal jsem dvě stovky? Necelé. Ptáte se, co je to dnes za peníze, a proč to vůbec zmiňuji? Tak to je dobrý dotaz. Protože za dvě stovky dnes už nedostanete skoro nic. Anebo úplně vše. Ono, jak se to vezme. Za necelé dvě stovky dostanete například jednu porci v podobě špenátového krému se smetanou, k tomu smažené krevety (140 g) v panko strouhance, aioli omáčku (tu už jsem si musel vygooglovat), salátek s limetkovou zálivkou a dezert dle denní nabídky. Či spíše polovinu dezertu, jsou to zase jen dvě stovky, nepřehánějme. Zkrátka takový malý brněnský obídek jedna báseň v lokále stejného jména, tedy jste-li řekněme příslušník středního managementu jedné z okolních firem v centru.
Za dvě stovky ovšem dostanete také dvacet osm rohlíků, šest nejlevnějších paštik, zrovna tolik balení taveného sýra (ve kterém je 48 % sýra), pět krabic 1,5% mléka, balíček špaget, kečup a napodobeninu marmelády od Hamé, což musí vystačit na týden snídaní a večeří pro vaše dvě děti. Tedy jste-li řekněme samoživitelka ze sídliště na okraji Brna a posháníte-li to v akci za své tři 85 Kč stravenky. A trochu jsem podváděl, tohle byl nákup v ceně jedna báseň plus zcela, ale zcela kompletní dezert „Malinový dort s mascarpone (pozor, může obsahovat stopy skořápkových plodů)“.
Gratuluji, právě jste dočetli příběh bílého muže, který si koupil, pardon my French, navoněný hajzlpapír, a je lehce perplex z toho, že je v ceně lepšího menu s polovinou dezertu. Nebo týdne snídaní a večeří dvojčat z paneláku. Ono, jak se to vezme. Ano, je to příběh bez pointy. Bez happyendu. Jsem prostě jen rád, že jste to dočetli až sem. Podívejte, všichni jste už velcí, moudří a skvělí lidé. Jiní snad tohle ani nečtou. Víte proto co dělat. Nebo nedělat. Ono, jak se to vezme.
Dnešní opruzi: Sputnik a jeho sdílení kradených videí o záchraně štěňat, kterými pak prokládají ty své propagandistické humusy.