Míval jsem tuze v oblibě čistič skel, který byl levný a účinný. Fungoval krásně, přičemž celá jeho alchymie spočívala v tom, že měl správný poměr vody a lihu. Ano, to je vše. Mezi nejlépe hodnocené čističe skel na trhu patří ty, které jsou složeny výhradně z vody a lihu. Recept je snadný: na jeden kýbl vody jedna flaška denaturáku a po lžičce tajných ingrediencí na barvu a vůni. Protřepat, zamíchat, cenu surovin vynásobit pěti až deseti, podle barevnosti etikety, a šup s tím na regály.
Leta jsem ho kupoval, když byl v akci tak křečkoval zásoby, a náramně si ho pochvaloval. Až do včerejška. To jsem se po dlouhé době stavil v kamenném obchodu s tím, že naberu dalších pár litrů. Nakonec jsem vzal jeden jediný. Cena kouzelného čističe se totiž od posledně vyhoupla nahoru bratru o polovinu, na rozdíl od mé výplaty. Přípravek, pravda, doznal jistých změn a vylepšení. Například už není modrý, ale čirý. To by vysvětlovalo ten nový přídomek „natural“ a čtyřlístky kolem. Jednoduše z receptu škrtli barvivo. Rovněž tak pocitově méně intenzivní vůně zavdává důvody ke spekulaci o nižším podílu lihu.
Chápu, chápu, doba je přeci zlá. Covid, krize, válka a vůbec. Zdražují vstupy, energie, mzdy, řádí inflace. Co jiného pak zbývá nebohému výrobci? Inu nic než uvést na trh nový produkt se starým receptem: vezmi cenu surovin, ještě o trochu víc to nařeď, vynásob to jako pokaždé pěti až deseti a šup s tím do regálu. Kšeft musí být, zisky nesmí klesat a akcionáři si musí přijít na své. Vše musí být jako dřív. Rozuměno?
Rozuměno. Vycepován aktuální mediální smrští o tom, jak budeme muset všichni se vším šetřit, seznámil jsem se s cenami technického lihu a těmi nejlepšími recepty na domácí čističe skel. Myslím, že si budu schopen za tu pětinu ceny vyrobit vlastní. Láhev s rozprašovačem z původního přípravku si s dovolením ponechám i pro ten můj nový. Přeplatil jsem ji vážně mockrát.
Jistěže nejde doma vyrobit všechno a vždy, to je nesmysl. Na druhé straně armáda domácích kutilů, sešikovaná pod odkazem Přemka Podlahy, pravděpodobně ještě dokáže překvapit tím, co všechno si dokáže odpustit, nahradit a samodomo vyrobit. Ty lidičky úplně na spodku byznysového potravního řetězce totiž chápou nejlépe, že ne vše musí být jako dřív a dost možná ještě dlouho ani nebude. A pokud je žralokům jedno, čím, se bude živit plankton, platí to i obráceně. Tenhle vzkaz se teď jako bumerang vrací zpět nahoru.
Dnešní opruzi: definitivně ta paní, která by se ráda stala senátorkou, „aby si hned ve dveřích pořádala o imunitu“, jak se bezelstně vyjádřila k celému národu na kameru hnedle po prvním kole voleb.
Dnešní andělé: jedna budoucí velká parádnice, která mě poprvé správně identifikovala jako „dědu“, kterýmžto vyjádřením mi udělala jak jinak než velkou radost.