Paní prodavačka byla moc hodná a trpělivá. Část nákupu mne nechala platit Visou (spotřebitelská soutěž o nový iPhone) a zbytek Mastercardkou (spotřebitelská soutěž o nového Volkswagena). Byla tak hodná, že jsem zrovna cítil, jak mezi námi proudí ta pozitivní kosmická energie.
Při balení nákupu jsem našel na zemi korunu. Zvednu ji a podávám prodavačce: „Korunka pro štěstí a ještě jednou díky za ty platby!“ Ona se usmála, já se usmál a Vesmír si ještě jednou ubrkl krapítek toho pozitivna.
Druhý den jsem našel na zemi před jiným obchodem dvoukorunu. „Vidíš Tomáši, takhle to funguje. Jednou dáš a Vesmír ti naloží dvojnásob. Vesmírná energie proudí a proudí.“
Třetí den jdu kolem pekárny a dostanu chuť na rohlík. Jdu dovnitř a hádejte, co jsem našel v kapse? Ale nedosti na tom, paní pekařka mi za tu dvoukorunu-nalezence podává hned dva rohlíky: „Víte co, my ty rohlíky máme dnes nějaký malý, já vám dám rovnou dva“.
Pekařka se hezky usmívá, její kolegyně se hezky usmívá, já se hezky usmívám, celý svět je krásný, dobro se opět sluníčkově zdvojnásobilo a vesmírná pozitivní energie mi zrovinka stříká ušima.
A co byste čekali, že bude dál? Copak mi osud přinesl a jakpak mi to štěstíčko zdvojnásobil dnes? Podělil jsem se o rohlíky s krásnou neznámou při krmení kachen? Nechal jsem je ztvrdnout, nastrouhal je a udělal z nich řízek pro Dalajlamu? Víte co? Já je dnes ráno oba sežral s deseti deka uzeného. Jeden by měl vědět, kdy má shrábnout sázky a zvednout se od hracího stolu…
Dnešní opruzi: žádní, dnes byl přeci Den Pozitivní Kosmické Energie.
Dnešní andělé: paní prodavačky. Všechny.
Při balení nákupu jsem našel na zemi korunu. Zvednu ji a podávám prodavačce: „Korunka pro štěstí a ještě jednou díky za ty platby!“ Ona se usmála, já se usmál a Vesmír si ještě jednou ubrkl krapítek toho pozitivna.
Druhý den jsem našel na zemi před jiným obchodem dvoukorunu. „Vidíš Tomáši, takhle to funguje. Jednou dáš a Vesmír ti naloží dvojnásob. Vesmírná energie proudí a proudí.“
Třetí den jdu kolem pekárny a dostanu chuť na rohlík. Jdu dovnitř a hádejte, co jsem našel v kapse? Ale nedosti na tom, paní pekařka mi za tu dvoukorunu-nalezence podává hned dva rohlíky: „Víte co, my ty rohlíky máme dnes nějaký malý, já vám dám rovnou dva“.
Pekařka se hezky usmívá, její kolegyně se hezky usmívá, já se hezky usmívám, celý svět je krásný, dobro se opět sluníčkově zdvojnásobilo a vesmírná pozitivní energie mi zrovinka stříká ušima.
A co byste čekali, že bude dál? Copak mi osud přinesl a jakpak mi to štěstíčko zdvojnásobil dnes? Podělil jsem se o rohlíky s krásnou neznámou při krmení kachen? Nechal jsem je ztvrdnout, nastrouhal je a udělal z nich řízek pro Dalajlamu? Víte co? Já je dnes ráno oba sežral s deseti deka uzeného. Jeden by měl vědět, kdy má shrábnout sázky a zvednout se od hracího stolu…
Dnešní opruzi: žádní, dnes byl přeci Den Pozitivní Kosmické Energie.
Dnešní andělé: paní prodavačky. Všechny.